Jak na ně?

Kde po Čechách niphargy hledat?

Návštěvami vhodných lokalit bychom rádi postupně pokryli celé naše území. Snažíme se proto vyhledávat místa hlavně tam, kam jsme doposud nezavítali, anebo odkud se podařilo si přivézt zatím jediný nebo několik málo úlovků. Díky naší interaktivní mapě se můžete předem podívat, kde už jsme se po nich poohlíželi, kam se v blízké době plánujeme vydat, případně odkud nám naši dárci a další zájemci poskytli materiál k výzkumu.

Za niphargy do studánek a studní

Nejdříve bychom si měli uvědomit, že tyto tvory nelze chytat se zárukou. Jednak už čistě kvůli tomu, že na dané místo nemuseli vůbec proniknout nebo jim zvolený pramen či studna něčím nevyhovují. Zároveň není radno pomíjet jejich světloplachost – vyhýbají se totiž přímo osvětleným místům a prostorám, kde se mohou snáze stát něčí kořistí. To znamená, že ve studánce bez stříšky nebo s chybějícím poklopem nad přepadem vody bychom je očekávali leda pod kameny nebo zalezlé kdekoliv, kde zůstává alespoň částečný stín či šero. S větší nadějí byste na ně tehdy vyzráli snad jedině pod rouškou tmy, ale řekněme si narovinu – kdo by se dobrovolně trmácel kvůli drobnému korýši do tmavého lesa nebo někam na stráň za svitu měsíčku…

Nejlépe tedy vychází prohlížet pomocí svítilny zastíněnou část pramene, kde se ostatně často hromadí voda, v níž lze manévrovat s cedníkem nebo sítkem. Rozvířením vody byste měli živočicha pohodlně podebrat – niphargové kráčejí po dně tak, že se soukají jakoby vleže na boku. Ale pozor, mrštnost jim rozhodně nechybí :) Při obracení kamenů jinak doporučujeme si přibalit jemnou (ideálně entomologickou pinzetu). Občas jde o opravdu droboučké tvory a bez patřičného náčiní by vám mohli doslova proklouznout pod rukama…

Lovu ve studnách stačí věnovat o poznání méně loveckého úsilí. Spustíte do ní past a pak už jen trpělivě vyčkáváte (3–7 dní podle velikosti návnady a teploty vody, jelikož příliš velký kus se může začít dříve kazit a ještě rychleji by k tomu docházelo ve vodě ohřáté značně nad 10 stupňů). A na co byste zvířátko mohli nalákat se meze příliš nekladou. Nejlépe se nám osvědčila kuřecí játra, ale stejně tak mohou jako nástraha posloužit různé masové zvířecí pamlsky (s výjimkou granulí), třeba trhaná prosušená prsa (ve všech případech nejvýše o velikosti cherry rajčete). Zachutnají jim i produkty z ryb, naopak méně se dá spoléhat na sušené listí zabalené v prodyšném sáčku nebo jiné rostlinné materiály. Řiďte se nejlépe podle podmínek na místě, protože ke vůni masa zjevně přispěchají ochotněji než k něčemu mnohem chudšímu na živiny – v některých studnách takhle najdete zetlelé dřevo či jiný organický materiál, který by rostlinné návnadě pouze konkuroval.

Při rozhodování o volbě návnady zároveň zvažte, zda jde o vodu užitkovou, nebo pitnou a na čím pozemku studna stojí. U pitné vody bychom se masité návnadě spíše vyhnuli, neboť při případném zahnívání jsou rostlinné materiály mnohem šetrnější. Jako určitý kompromis mezi oběma může teoreticky posloužit i škrobový papír.

Co (pro mě) znamená přítomnost tohoto korýše ve studni?

Především to, že do ní mohli proniknout spolu s podzemní vodou. Rozhodně však neplatí, že bychom se podle jejich přítomnosti mohli spolehlivě řídit při posuzování jakosti vody. Tito tvorové totiž dokážou určitou míru znečištění tolerovat a dlouhodobě se jí přizpůsobit, jak naznačují některé novější studie i naše zkušenosti z podzemních vod v některých jeskyních Moravského krasu.

Z biologického hlediska jde pak o vítanou kuriozitu. O jejich přítomnosti se můžete podělit v rodinném kruhu a není třeba mlčet ani mimo něj. Nejde o nijak chráněné živočichy, takže můžete vodu ze studny čerpat nadále, jako by nález nic neměnil. V neposlední řadě bychom však měli k těmto tvorům projevovat určitou úctu. A i kdybyste se snad živočicha s podlouhlým tělem, z jehož všech koutů trčí končetiny, štítili nebo jej nedopatřením vypili, kromě toho, že by vás možná pošimral na kořeni jazyka, vám tento slepý tvor ničím neuškodí. Jedině snad tehdy, kdybyste jako sběratelé plechovek chladili nápoje na dně studny ve vychlazené vodě. Z doslechu se nám totiž dostalo, že jedna škodolibá partička niphargů uždibovala z plechovek etikety :)

Domácí výroba pastí (DIY) z PET lahve

Že se při výrobě pasti obejdete bez 3D tiskárny, asi nikoho nepřekvapí. Vždyť samotná konstrukce pastičky odpovídá jednoduché vrši – nádobě s otvorem, kterým živočich snadno pronikne dovnitř, zatímco ulovené jedince si vyzvednete až po několika dnech. Její výroba nezabere déle než pár minut a vystačíte si s jedinou PET lahví. Té odříznete hrdlo v místě, kde se přestává zužovat, a obrátíte jej směrem dovnitř. Obě části spojíte dohromady nejlépe kancelářskou sponkou, která současně stáhne případné mezery vzniklé kvůli nerovnostem plastu. Tím vytvoříte jednoduchý trychtýř, z něhož už uvnitř lahvové komůrky uniknou snad jen ti nejzdatnější jedinci, zatímco zbytek, opojený množstvím potravy, hoduje nebo se podobně jako jiní bezobratlí zdržuje v rozích nádoby. Poté už stačí k pasti upevnit zátěž, abyste ji mohli celou zanořit a nechat klesnout ke dnu, kde máte největší šanci něco chytit.

Mám úlovek, co s ním?

Pro naše účely jsou použitelné pouze vzorky uložené v alkoholu, který tělíčko zakonzervuje. Raději se vyvarujte různě ochuceným či jinak obohaceným alkoholům a přednost dejte čistému konzumnímu lihu, případně levnějšímu isopropanolu bez dalších příměsí. Sami používáme laboratorní líh o koncentraci 96 %, nicméně uvedené alternativy zcela postačují. Koncentrovanější alkohol každopádně zaručuje, že se po vložení exempláře zbytečně nenaředí vodou uvolněnou z vnitřku těla a smáčeného povrchu. Obsahově by měl tedy použitý alkohol dosahovat alespoň 70 %.